Jičín Město Pohádky

Dnes 13. 9. jsme byli na Jičín město pohádky. Ráno jsme měli jet autobusem, ale autobus byl úplně plný a proto se jelo ještě dvěma auty. Když jsme přijeli do Jičína, tak jsme počkali ještě na autobus a pak  se šlo do parku. Tam se skákalo mezi tyčemi, mohli jsme si pohladit morče, kouknout na králíka nebo hrát s padákem. Potom jsme šli do takové budovy, kde se dal napsat a poslat pohled. Potom se šlo znovu do parku, kde jsme měli svačinu a možnost si něco koupit v bufetu.  Na náměstí  jsme si mohli něco koupit ve stánku se zbraněmi např. dřevěné meče, nějaké pistole, praky a různé věci. Mohli jsme si také dotočit pití ve stánku vodohospodářská  společnost nebo zašlapat na kole, kde jsme vydělávali peníze pro Jičín město pohádky a pro nemocné lidi.  Potom se došlo k dílničkám, kde byl rozchod. Tam jsme si mohli vyrobit třeba dřevěnou káču, náramek z korálků, pohladit dravce nebo kouknout na kůže a parohy ze zvířat. Nakonec jsme se sešli a popošli na Husovku, kde bylo také dost stánků, u kterých jsme už nezastavovali a spěchali na autobus. Někdo vystupoval v Milíčevsi a někdo jel až do Slatin, kde jsme se naobědvali a po družině šli a nebo jeli domů.

Dominik Kvitský

Jičín město pohádek

                                                                                                                                                                                Sešli jsme se na zastávce ve Slatinách v 7. 55.  Milíčeves vzala paní Kořínková a paní školnice. Ostatní Sekeřice , Žlunice , Češov si koupili jízdenku až do Jičína. Procházeli jsme  náměstí a koukali se na dílničky.  Dělaly se tam náramky a kupovaly různé dřevěné zbraně například: meče ,helmy  a tak. Byla tam zdarma  bublinková voda, šťáva a limonáda. Děti nebo dospělí  jezdili na kolech a přispívali těm, kteří to potřebují. Na podiu se zpívalo. A pak jsme jeli autobusem do školy na družinu a oběd.

Adéla Novotná

JIČÍN MĚSTO POHÁDEK

Dne 13.9. jsme byli na JIČÍN MĚSTO POHÁDEK.

Ráno byl  autobus úplně plný,  když přijel k Milíčevsi. A proto přijela  školnice v autě a vzala nás a dovezla nás do Jičína. Pak přijela paní Kořínková s dalším autem. Pak už jsme jenom čekali,  než přijede autobus s ostatními. Když jsme  došli na náměstí, tak jsme se rozdělili na kluky a holky. Já jsem šla s holkama a tam jsme se vyfotili. Fotku pak vytiskli a dali nám ji. Pak jsme se připojili ke klukům a  šli k dílničkám. V parku byla klec s králíkem a v koši na houby bylo morče a vedle byla atrakce. V té atrakci byly pytle s různými věcmi. Nevím, co bylo v prvním pytli, ale v druhém byly šišky a v třetím byla vata ve čtvrtém nevím v pátém byly kusy dřeva  a pak už tam byly položené kameny. Pak jsme šli zase na náměstí.   Byl tam stánek s pitím. Vzaly jsme si pití a viděli jsme,  jak tam šlapou na kole. Každý si to mohl vyzkoušet. Když jsem jela já, tak jsem jela jako o život. Dvě kola jela pro skupinu čez, která ty peníze posílá nemocným lidem a další dvě kola jela pro město pohádky. Pak jsme šli ještě na nějaké atrakce a  jeli do školy. Někdo vystupoval  v Milíčevsi.

Jana Honcová